Tradiční, již osmý ročník "Koštu kysaného zelá" se uskutečnil ve Velké nad Veličkou tuto sobotu a návštěvníci se mohli seznámit s nejlepším kysaným zelím v České republice.



Souboj o "Nejlepší kysané zelá" nejen na Moravě, ale také v Čechách nabral opět na mezinárodní úrovni několika vzorky i ze Slovenska. Nejvzdálenější vzorek organizátoři zaznamenali z Mladé Boleslavy či Ostravy. Více než 500 návštěvníků hodnotilo vzhled, vůni a chuť více než 4 hodiny letos premiérově pod širým nebem na zahrádce restaurace U Jagošů. Hodnocení bylo ztíženo velkým počtem vzorků, kterých se na tradiční košt sešlo přesně 91. Hlas lidu vyřkl po sečtení všech hlasující lístků ortel, který zněl: Nejlepší zelí vyrábí doma Jiří Březina z Uherského Hradiště, stříbrnou pozici obsadil vzorek Velického občana Josefa Hořčici a na bronzovém stupínku se umístil vzorek Josefa Falešníka taktéž z Velké nad Veličkou. Velmi kvalitním 7. místem se může pyšnit i potravinářská společnost Hamé, která zde každoročně porovnává své běžně prodávané kysané zelí s podomácku vyráběnými vzorky.

Organizátoři letos vyhlásili premiérově i soutěž o Nejzvláštnější recept z kysaného zelá, který vyhrála podle odborné poroty paní Lída Jursová z Brna. Porotu nejvíce oslovil jednoduchý a levný recept s krásným názvem "Kočičák" (viz. níže).
Po vyhlášení výsledků a tradiční tombole následoval dlouhý večer doprovázený cimbálovou muzikou Jarka Miškeříka, což mělo za následek hezké chvíle při debatě u nejrůznějších receptech kysaného zelí až do rána.

A jak to vlastně všechno začalo? "Koštovali jsme a trošku se hádali - já mám doma lepší, říkal každý. Pavel se naštval a poslal nás, ať tedy každý své zelí doneseme. Stejně jsme se pak s hodnocením neshodli, protože každý chválil to svoje. Tak jsme to plato dali ostatním hostům, ať určí vítěze. No a od té doby pořádáme košt zelí," shrnul historii pořádání této neobvyklé akce jeden z jejích organizátorů Antonín Ptáčník.

Vítězný recept v soutěži o Nejzvláštnější recept z kysaného zelá, který vyhrála podle odborné poroty paní Lída Jursová z Brna.

KOČIČÁK:
600 g brambor, 200 g kysaného zelí, 60 g tuku, 2 cibule, sůl.
Oloupané brambory uvaříme a rozmícháme na kaši, do ní přidáme pokrájené kysané zelí, osolíme a promícháme s cibulkou, kterou jsme osmažili na tuku. Podáváme teplé s mlékem.

Recept kysaného zelá Tondy Ptáčníka, zakládajícího člena koštu ve Velké nad Veličkou:

30 kg zelí, 600 g soli, 3 kg cibule, špalíčky křenu, balíček kmínu (nedrceného), do hrsti kopru, malá kyselá jablíčka (planá) a pořádně udusat.



Něco málo o kysaném zelí:

Způsob uchovávání hlávek zelí nasolením znali již staří Římané. Do Evropy se dostalo kysané zelí ve středověku od Tatarů. Nejvíce kysané zelí využívali mořeplavci, kteří se díky vysokým dávkám vitamínu C bránili před obávanými kurdějemi (nemoc vznikající z nedostatku vitamínů)

Obsah vitaminu C je v kysaném zelí dokonce vyšší než v čerstvém, což je důsledek činnosti bakterií mléčného kvašení. Již 200 g kysaného zelí pokryje u člověka denní potřebu vitaminu C. Kromě toho při kvašení vznikající kyselina mléčná je nejenom chuťově lahodná, ale také zdravá.

Zelí působí také proti depresím a obsah vitamínu B12 je dobrý pro nervovou soustavu. Vysoké množství vitamínu C zvyšuje imunitu a je velice potřebný ke tvorbě hormonů. Tyto dva vitamíny ale nejsou jediné, v kysaném zelí najdeme také draslík, železo, vápník či zinek.

Kysané zelí navíc nejen zvyšuje odolnost organismu, ale účinně chrání také před vznikem rakoviny jater, plic, tlustého střeva a prsu.

Společnost Hamé nabízí svým zákazníkům kysané zelí jak pod značkou Hamé, tak značkou Znojmia a to v balení TO 370, TO 735 nebo je k dostání v gastro balení S4/1 a sáčku 5 kg 

Zajímavostí výrobního procesu společnosti Hamé je, že samotná výroba kysaného zelí probíhá manuálně tedy samotným "šlapáním" zelí ve velkoobjemových tancích.
Na jeden tank plný zelí je zapotřebí, aby čtyři osoby "šlapaly" téměř 22 hodin. Celkem Hamé zpracuje v sezóně přes 400 tun kysaného zelí, které nabízí pod značkou Hamé a pod prémiovou značkou Znojmia.